Dobrodružství poznávání

Season 42 | Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínáme (v originále The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers) je kniha Daniela L. Schactera. Předkládá v ní sedm problematických faktorů paměti: zapomínání, roztržitost, paměťový blok, záměnu, sugestibilitu, zkreslování a přetrvávání.

Seasons:

• 01 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (1)
• 02 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (2)
• 03 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (3)
• 04 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (4)
• 05 Sedm hříchů paměti: Jak si pamatujeme a zapomínámeh (BONUS)

Daniel Lawrence Schacter (narozen 17. června 1952) je americký psycholog. Je profesorem psychologie na Harvardově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na psychologické a biologické aspekty lidské paměti a amnézie, se zvláštním důrazem na rozlišení mezi vědomými a nevědomými formami paměti a v poslední době na mozkové mechanismy paměti a zkreslení mozku a na paměť a simulaci budoucnosti.

Schacter získal bakalářský titul na University of North Carolina at Chapel Hill v roce 1974, magisterský a doktorský titul na University of Toronto v roce 1977 a 1981. Jeho doktorskou práci vedl Endel Tulving. V roce 1978 působil jako hostující výzkumný pracovník na katedře experimentální psychologie Oxfordské univerzity. Zabýval se také vlivem stárnutí na paměť.

Profesor Schacter ve svém výzkumu využívá jak kognitivní testy, tak zobrazovací techniky mozku, jako je pozitronová emisní tomografie a funkční magnetická rezonance. Schacter napsal tři knihy, vydal sedm svazků a publikoval více než 200 vědeckých článků a kapitol. Mezi jeho knihy patří např: Searching for Memory: The Brain, the Mind, and the Past (1996); Forgotten ideas, neglected pioneers: Richard Semon and the story of memory (2001); 1 The Seven Sins of Memory: How the Mind Forgets and Remembers (2001).

Kromě svých knih Schacter pravidelně publikuje ve vědeckých časopisech. Mezi témata, kterými se zabýval, patří např: Alzheimerova choroba, neurověda paměti, age-related memory effects, otázky spojené s falešnou pamětí, paměť a simulace. V roce 2012 v rozhovoru pro časopis American Psychologist uvedl, že náš mozek je jako stroj času, přesněji řečeno funguje jako simulátor virtuální reality.

Season 45 | Zaujalo nás

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

• 01 | Pero Vaz de Caminha: Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie
• 02 | Fosco Maraini: Na železnici mezi Bombají a Kalkatou
• 03 | Hana Navrátilová: Tajemný Egypt a české země
• 04 | Miloš Dokulil: Změny Golfského proudu - Příspěvek k hrozivému oteplování Evropy nebo spíše spásonosný zdroj k ochlazování Evropy?
• 05 | Jan Kolář: Vymýcení Brucelózy v Československu
• 06 | František Vyskočil: Od pohárku k pacičkám
• 07 | Zuzana Storchová: O jménech genů a vědcích
• 08 | Petr Jakeš: Vlny hrůzy
• 09 | Tomáš Hájek: Kauzalita, pověry a medicína
• 10 | Vladislav Chvála: Jak daleko jsme od dob Sigmunda Freuda?
• 11 | Gnóze - stvoření jako poklesek
• 12 | Mravenčí farmáři
• 13 | Houby

Season 43 | Kolumbové vesmíru

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Kolumbové vesmíru Karla Pacnera. Poutavá knížka zachycuje poměrně krátkou, ale událostmi bohatou historii kosmonautiky.

Kniha vypráví o průkopnících moderní raketové techniky, o poválečných snahách otevřít bránu vesmíru a o hlavním konstruktéru sovětských kosmických raket. Líčí první let člověka do vesmíru, americký kosmický projekt Apollo, úspěšné přistání kosmonautů na Měsíci a nové úkoly posádek kosmických lodí. V závěru uvádí schémata umělých kosmických těles.

Episodes:

• 01 | Měsíční muž z Massachusetts
• 02 | Klub sebevrahů
• 03 | Cesta k nesmrtelnosti
• 04 | Velký krok pro lidstvo
• 05 | Velekněz nacizmu

Po absolvování VŠE nastoupil Karel Pacner v roce 1959 do redakce Mladé fronty, kde pracoval až do odchodu do důchodu.

Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky – v létě 1969 byl jedním ze dvou Čechů, kteří byli osobně přítomni u vypuštění Apolla 11 k Měsíci na mysu Canaveral. Od roku 1990 se rovněž věnuje moderním dějinám a historii špionáže. Napsal 60 knih literatury faktu, například Hledáme kosmické civilizace, Osudové okamžiky Československa, Osudové okamžiky XX. století, Doteky dějin, Géniové XX. století, Velmistři špionáže, Tajný závod o Měsíc, Českoslovenští vyzvědači a další. Dostal několik cen za popularizaci vědy i za knižní tvorbu. Knižní rozhovor s Karlem Pacnerem Psaní jako posedlost vyšel necelý měsíc před autorovou smrtí v roce 2021.

Dobrodružství poznávání | Nový nástroj pro Fact-checking

🔍 V rámci projektu CEDMO vytvořil Kempelenův institut inteligentních technologií (KInIT) nástroj, který umožňuje fact-checkerům, ale i široké veřejnosti, prohledávat databázi již ověřených faktů.

Nástroj funguje jednoduše: do vyhledávacího pole zadáte text, který chcete ověřit (například text příspěvku na sociálních sítích nebo webové stránky), a nástroj poté vygeneruje seznam ověřených faktů od řady důvěryhodných institucí.

Nástroj Fact-check finder umí vyhledávat také text v češtině, slovenštině nebo polštině.

ℹ️ Odkaz na tento nástroj naleznete na webových stránkách CEDMO: https://cedmohub.eu/ai-solutions/tools/#1667214532823-e9a80cc2-d21e

🔗 KInIT je nezávislý neziskový institut zaměřený na výzkum inteligentních technologií. V rámci projektu CEDMO se výzkumníci z KInIT společně s kolegy z Českého vysokého učení technického v Praze snaží vyvinout inovativní přístupy na podporu ověřování faktů a OSINT, zlepšit aktivity v oblasti mediální gramotnosti a také posoudit soulad sociálních sítí s regulačními předpisy EU a členských států.

Zdroj: https://www.facebook.com/share/p/CZxrqHPxBHU7q5E6/

!

Dobrodružství poznávání | Ve vodě rozpustné vitamíny

Mezi hydrofilní (ve vodě rozpustné) vitamíny patří vitamín C a vitamíny skupiny B.

>Nejlepším zdrojem těchto vitamínů je plnohodnotná a pestrá strava, užívání vitamínových preparátů je vhodné jen po případné konzultaci s lékařem či lékárníkem.

Nadbytečné množství těchto vitamínů je z lidského organismu vylučováno močí, a proto jsou zásoby těchto vitamínů v těle až na výjimky nízké. Případný nedostatek těchto vitamínů (vlivem zažívacích poruch či špatné životosprávy) se proto projeví rychleji než u skupiny lipofilních (v tucích rozpustných) vitamínů.

👉Vitamín C

patří mezi ty nejznámější vitamíny. Je obsažen v čerstvém ovoci a zelenině, avšak skladováním a případnou tepelnou úpravou těchto potravin se v nich množství tohoto vitamínu rapidně snižuje. Vitamín C se podílí na celé řadě metabolických procesů v těle, jako je například syntéza kolagenu nebo hormonů.

Je také důležitý pro vstřebávání železa. Dále tento vitamín patří do skupiny antioxidačních látek a stejně jako vitamín E chrání buňky před toxickým působením takzvaných volných radikálů. Velmi významnou roli hraje tento vitamín rovněž v imunitních procesech, proto se doporučuje zvýšit přísun vitamínu C při příznacích nachlazení.

Avitaminóza vitamínu C (nazývána také jako kurděje nebo skorbut) spočívá v dlouhodobém nedostatku vitamínu C. S tím se dnes sice již nesetkáváme, ale v dobách, kdy nebyla k dispozici čerstvá zelenina (zimní období), byl tento jev častý.

👉Vitamín B1 – thiamin

je stejně jako ostatní vitamíny skupiny B nezbytný pro metabolické procesy v našem těle (například pro přeměnu glukózy). Podílí se však také na vedení nervových impulzů v organismu. Dnes se s nedostatkem vitamínu B1 již prakticky nesetkáme, ale dříve avitaminóza vitamínu B1 způsobovala onemocnění nervového systému – beri-beri. Tato nemoc se projevovala jako nervová slabost, poruchy citlivosti a hybnosti těla. Přirozeným zdrojem thiaminu jsou neloupané obiloviny či maso, avšak nejbohatším zdrojem B1 jsou kvasnice.

👉Vitamín B2 – riboflavin

Organickou sloučeninu riboflavin můžeme nalézt v droždí, vejcích (žloutku), vnitřnostech (játrech) a mléce. Podobně jako ostatní vitamíny skupiny B je nezbytnou součástí enzymových komplexů v těle. Konkrétně je tento vitamín klíčový pro správný metabolismus kůže a sliznic (například sliznice dutiny ústní). Proto se nedostatek tohoto vitamínu projevuje kožními změnami, zánětem ústních koutků či záněty spojivek.

👉Vitamín B6 –pyridoxin

Tento vitamín se vyskytuje ve třech různých chemických formách – pyridoxol, pyridoxalfosfát a pyridoxalaminfosfát, nejčastěji se však setkáme s označením pyridoxin. Jde o vitamín nezbytný pro správné fungování organismu, přičemž se tyto látky podílejí na metabolismu aminokyselin a tvorbě hemoglobinu (červeného krevního barviva). Pyridoxin je také nutný pro správnou funkci nervového a imunitního systému, kdy se podílí na tvorbě protilátek. Jeho zdrojem jsou opět kvasnice, drůbež, ryby a banány.

👉Vitamín B12 – kobalamin

Souhrnné označení kobalamin se užívá pro následující organické látky se složitou chemickou strukturou (vzorcem) – metylkobalamin, oxyadenosylkobalamin a hydroxykobalamin. Ve starší literatuře se můžeme setkat také s označením kyanokobalamin.

Má specifický způsob, jakým se z potravy vstřebává do těla. Pro vstřebání v tenkém střevě je nutná přítomnost takzvaného intrinsicfaktoru, který je syntetizován v žaludku. Proto je třeba mít v pořádku žaludeční sliznici. Zdrojem tohoto vitamínu jsou pouze potraviny živočišného původu – játra, ryby, vejce nebo mléko. K nedostatku tohoto vitamínu tak dochází u veganů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost kojencům veganských matek, kteří jsou ohroženi hypovitaminózou.

Kobalamin je klíčovým vitamínem pro náš organismus, protože hraje významnou roli v metabolismu bílkovin a důležitý je také při syntéze nukleových kyselin – DNA a RNA. Podílí se také na tvorbě červených krvinek (při syntéze hemoglobinu) a má vliv na správnou funkci nervového systému.

👉Kyselina listová (folová)

Jedná se o další velmi významný vitamín skupiny B, který bývá někdy označován také jako vitamín B9. Přirozeným zdrojem tohoto vitamínu jsou rostlinné i živočišné potraviny, jako jsou například salát, rajčata, okurka, vnitřnosti či vejce. Kyselina listová hraje významnou roli v metabolismu bílkovin, je důležitá při syntéze nukleových kyselin a nezbytná v procesu krvetvorby, podobně jako vitamín B12.

Tato látka je rovněž potřebná pro dělení a tvorbu buněk plodu (proces embryogeneze). Velmi obezřetní bychom měli být při nedostatku tohoto vitamínu u těhotných žen, neboť nedostatek kyseliny folové v době těhotenství může být příčinou vzniku vývojových vad plodu.

Zdroj: Nemocnice České Budějovice

Season 18 | Druhy myslí - K pochopení vědomí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy DRUHY MYSLÍ - K POCHOPENÍ VĚDOMÍ

Autor: DENNETT DANIEL C.

Kniha Druhy myslí zkoumá neobvyklé možnosti a klade fascinující otázky: může někdo z nás skutečně vědět, co se děje v mysli druhého? Čím se odlišuje lidská mysl od mysli zvířat, zejména těch se schopností složitějších reakcí? Jestliže by tato zvířata zázrakem získala dar řeči, vyvinuly by jejich komunity inteligenci se stejně komplexní schopností rozlišování, jako je ta naše? Byla by schopna rozvinout jedinečnou lidskou danost teoretizovat o světě, ve kterém žijeme? Budou jednou roboti, vybavení senzory na zprostředkování zkušeností a zážitků, stejně jako lidé přemýšlet o myšlení? Autor klade tyto otázky sobě i čtenáři z perspektivy evoluce. Dokazuje, že šlo o sérii malých, ale revolučních kroků, díky kterým se vyvinuly jedinečné danosti lidské mysli.

Co je to mysl a kdo jiný (kromě tázajícího se) ji má? Autor se na tuto otázku snaží odpovědět pomocí propojování výsledků filosofie, umělé inteligence i neurobiologie. Může někdo z nás někdy skutečně vědět, co se děje v mysli někoho jiného? Co odlišuje lidskou mysl od myslí jiných živočichů, zvláště těch, kteří nám jsou z vývojového hlediska blízcí? Kdyby se některým z takových živočichů zázrakem dostalo daru řeči, co bychom se od nich mohli dozvědět? Mohli by vyvinout onu dosud výlučně lidskou schopnost teoretizovat o světě, který obývají? Budou roboti, až se jim jednou dostane senzorických smyslových systémů, které jim dovolí získávat zkušenosti o světě, myslet tak jako my? Dennett k těmto otázkám přistupuje z hlediska evoluce a přirozeného výběru: Začíná od makromolekul DNA a RNA a pak ukazuje, jak se život, krok po kroku, vyvíjel od jednoduché schopnosti reagovat na často se opakující rysy prostředí k mnohem sofistikovanějším způsobům překonávání obtíží a využívání vzorců minulé zkušenosti k předpovídání budoucnosti. Tvrdí, že ke své jedinečné lidské schopnosti formulovat a uskutečňovat své dlouhodobé záměry jsme se dostali řadou překvapivě malých a na první pohled nikoli převratných kroků. Dennett zaujímá k některým z tradičních otázek poněkud překvapivý postoj: Jeho kniha nenabízí žádné jednoduché a uzemňující odpovědi, jistě však nenechá klidným nikoho, kdo si otázky související s povahou mysli někdy sám kladl.

• NAKLADATELSTVÍ ACADEMIA
• Edice Mistři vědy

Season 16 | Věk Barbarů

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

První kniha, která se snaží poodhrnout roušku nad temnou dobou stěhování národů v českých zemích. Hluboké změny a zmatky této doby hluboce zasáhly do vývoje celého kontinentu a připravily půdu pro vznik nové Evropy. Přesuny Hunů, Gótů, Franků, Alamanů, Durynků, Vandalů, Langobardů a dalších měnily tvář všech zemí, jimiž tato etnika procházela. Noví příchozí plundrovali rozsáhlé kraje, vybíjeli původní obyvatelstvo, ale také přinášeli nové kulturní prvky a tradice, které nakonec přispěly k zániku antických a pravěkých struktur. Kniha, vycházející z bohatých archeologických i písemných pramenů, chce čtenáři poskytnout představu o tom, jak se vyvíjela společnost a kultura v Čechách a na Moravě, na pomezí římské říše, v 5. a 6. století, v době, kdy se tato nejvyspělejší starověká říše hroutila a kdy vznikaly rané barbarské říše jako zárodky středověkých států, chce ukázat, jak se kulturní a společenské změny promítly do našich zemí i co obyvatelé českých zemí dali okolnímu světu.

Eduard Droberjar je český archeolog, absolvent Masarykovy univerzity v Brně, specialista na dobu římskou (labskogermánský okruh, římsko-germánské vztahy, problematika interregionálních kontaktů v barbariku, chronologie a „Fibelforschung“) a na dobu stěhování národů. Pracoval v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně (1990–1994), v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze (1994–2004), v Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) v Praze (2005–2007), v Ústavu Archeologie UMCS (Instytut Archeologii Uniwersytetu Marii Curii-Skłodowskiej) v Lublinu (2009–2012), na Katedře historie FF UP v Olomouci (2011–2014) a v Historickém ústavu Opolské univerzity (2015–2018). Nyní působí na Katedře archeologie FF Univerzity Hradec Králové (od 2007) a v Archeologickém ústavu SAV v Nitre (od 2017). Je stipendistou nadace Alexandra von Humboldta (Johannes-Gutenberg-Universität Mainz 1998), členem Humboldtova klubu České republiky a dopisujícím členem Německého Archeologického ústavu (Deutsches Archäologisches Institut). Je autorem přes 170 publikací (z toho devíti monografií). Založil mezinárodní protohistorické konference, z nichž vycházejí tematicky zaměřené sborníky „Archeologie barbarů“. Účastní se mezinárodních projektů a byl řešitelem grantů (např. Dobřichov-Pičhora, Třebusice, Migrace Germánů mezi Labem a Dunajem, Jevíčko a Malá Haná v době římské).

Episides:

• Věk Barbarů (1)
• Věk Barbarů (2)
• Věk Barbarů (3)
• Věk Barbarů (4)
• Věk Barbarů (5)
• Věk Barbarů (6)
• Věk Barbarů (7)
• Věk Barbarů (BONUS)

Season 20 | Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Vladimíra Rozhoně Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti.

Konec 19. a počátek 20. století je pro české země pravděpodobně nejplodnějším cestovatelským obdobím. Vždyť kdo by neznal jména jako – Emil Holub, Enrique Stanko Vráz, Josef Kořenský či Jan Welzl?!

Předkládaná publikace si ovšem neklade za cíl seznámit čtenáře s podrobnými biografiemi výše zmíněných osob, naopak, snaží se klást si otázky obecnějšího charakteru. Zajímá se zejména o to, kde se v cestovatelích vzala jejich vášeň a nadšení pro objevování cizích krajin, jaké byly jejich návraty, jak je přijímala tehdejší kulturní elita a národ, jaké vztahy panovaly mezi cestovateli samotnými či jaké to bylo, docestoval-li cestovatel již nadobro.

Populární výklad věnovaný nejznámějším českým cestovatelům druhé poloviny 19. století a pohledu tehdejší české kulturní společnosti na ně a cestování obecně. Co přivedlo cestovatele z vnitrozemí na cesty, jaké byly jejich návraty, jak je společnost vnímala, jaké byly vztahy mezi nimi, jaký byl pohled na domorodé obyvatelstvo a kolonizaci či jaké to bylo, když cestovatelé již docestovali? Není opominut ani „druhý život“ těchto osobností.

Episodes:

• Proč cestovali?
• Amerika
• Afrika
• Blízký a Střední východ
• Austrálie
• Arktida
• Čeští cestovatelé a obraz zámoří v české společnosti (BONUS) všechny epizody

Season 26 | Dopisy poslance bavorského zemského sněmu

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Fiktivní korespondence bavorského poslance-sedláka, vychytralého primitiva vyslaného do sněmu klerikály. Autorem je satirik Ludwig Thoma, který "Dopisy" napsal původně pro časopis Simplicissimus.

Ludwig Thoma (21. leden 1867 Oberammergau – 26. srpen 1921 Rottach, Tegernsee) byl bavorský básník, spisovatel, novinář a dramatik, který byl populární v první čtvrtině 20. století pro své satirické práce, psané často v bavorském nářečí (Bairisch).

Jedna z nejvtipnějších knih. Dokonale a s obrovským humorem a nadhledem ilustruje pozadí vládnutí. Vynikající překlad je dílem Jaroslava Homoly.

"Milá Maryšo, ono to vládnuti nebévá pořát pěkny, kolikrát to člověka aji dožírá dyž negdy ani nevi co po ňem doopravdi chcó, protože to vijó jenom ti hlavoni ale dyž vozim ten hnuj tož vim co chcu a žádnimu po tem nic néni a mužó mňe všeci polóbnót v kapcu..."

Episodes:

• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (1)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (2)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (3)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (4)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (5)
• Dopisy poslance bavorského zemského sněmu (BONUS) všechny epizody

Season 31 | Politická literatura

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Episodes:

• 01 | Stát a církev v Československu 1948-1953

Vítězný únor roku 1948 určil církvi vývojový směr na dalších čtyřicet let. Kniha se věnuje vývoji vztahu státu a církve v Československu v období, kdy totalitní režim usiloval o absolutní likvidaci církevních struktur a církevního života.

----

• 02 | Prameny a smysl ruského komunismu

Autor Nikolaj Alexandrovič Berďajev se v knize Prameny a smysl ruského komunismu zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu - tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit. Dále objasňuje pojmy, jako je slavjanofilství, západnictví, nihilismus, narodnictví či anarchismus, a věnuje se charakteru ruské inteligence a ruské literatury.

----

• 03 | Jako Červenej Karkulák

Dopisy z vězení jednoho z předních disidentů v letech 1968 až 1989. Rudolf Battěk byl za svou kritiku normalizačního režimu poprvé uvězněn už v září 1969. Celkem strávil ve vězení devět let.

----

• 04 | Afghánistán - Stát v srdci Asie - Asijské Švýcarsko

Přední znalec problematiky tohoto regionu, orientalista doc. J. Marek se ujal vylíčení pohnutých dějin této hornaté země, která vždy žárlivě střežila svou samostatnost od dob starověku po současnost. Neúspěšné pokusy o britskou a poté sovětskou nadvládu nahradila kontroverzní vláda Talibanu spojená s ukrýváním muslimských teroristů v čele s bin Ládínem. To nakonec vyústilo ve vojenskou kampaň v čele s USA a nastolení prozatímní vlády a všem těmto aspektům je samozřejmě věnována odpovídající pozornost.

----

• 05 | Špion vypovídá II - Jasná zpráva o konci jednoho světa

Recenze knihy Špion vypovídá II. Vysílala Slovenská redakce RFE/RL 16. 7. 2000.

----

• 06 | Eurokomunismus

Eurokomunismus – termín, jímž it. tisk na začátku 70. l. označil souhrn postojů několika západoevrop. kom. stran (především it., fr., špan., angl., řec., také Nizozemí, Finska a Islandu, posléze i některých mimoevrop. zemí, jako Austrálie a Japonska), které se v mezinár. politice shodovaly na distanci od mezinár. politiky SSSR a ve vnitřní politice na hlubší integraci kom. stran do demokr. polit. systémů a na odmítnutí ozbrojené cesty revoluce.

----

• 07 | Storočie vojen

Jakým směrem se vyvíjely válečné konflikty ve dvacátém století?

----

• 08 | Čierna nad Tisou 1968

Politická jednání československé a sovětské delegace v Čierne nad Tisou, archiv Radio Free Europe.

----

• 09 | Korejská válka

Korejské válce předcházely události, které se na poloostrově odehrály na sklonku druhé světové války. Korea byla od roku 1910 okupována Japonským císařstvím. Po válečné prohře Japonska získala svobodu. V srpnu 1945 byl poloostrov na základě dohody mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem rozdělen na dvě okupační zóny – jižní americkou a severní sovětskou. Jako demarkační linie byla zvolena 38. rovnoběžka.

----

• 10 | Kořeny procesu s Miladou Horákovou a spol.

Soudní proces s Miladou Horákovou a spol. patřil k závažným událostem v dějinách Československa a představoval zlomový bod v historii politických procesů, jehož výsledkem byly čtyři justiční vraždy, na nichž se podílely komunistická strana, bezpečnost, justice i tehdejší hromadné sdělovací prostředky, jejichž úkolem bylo vylíčit obžalované jako zločince nejhoršího zrna.

----

• 11 | Komunisté měli plán

Ukázka z knihy Pavla Tigrida Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu, kapitola Pětačtyřicátý. Kniha je záznamem fiktivního rozhovoru vypravěče s mladou ženou Lucií, kteří náhodou tráví současně dovolenou na pobřeží Jaderského moře na severu Jugoslávie. Lucie otevřeně vyslovuje svoji nespokojenost se situací ve svém domově – v Československu zasaženém normalizací; váhá, zda se má z dovolené vrátit do šedivé reality všedního života do Prahy nebo zda má emigrovat. Vypravěč (s nímž se autor ztotožňuje) žije v exilu v Paříži a vzhledem k přístupu ke svobodným informacím bez cenzury a také díky svému vyššímu věku má větší přehled o historii. Místo jednoznačné odpovědi, která by pomohla vyřešit její dilema, proto Lucii nabídne, že jí bude každý večer vysvětlovat svůj pohled nejen na dějiny Československa, ale i komunismu v Sovětském svazu a v ostatních státech východního bloku. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu jsou netradiční formou vyprávěné dějiny Čechů a Slováků od vzniku Československa až po sovětskou invazi v roce 1968.

----

• 12 | Objev Nového světa

„De Montaigne je typický Probouzeč duchů, osvoboditel v nejvlastnějším slova smyslu a málokdo z našich předchůdců učinil tolik jako on, aby nás, svoje potomky, naučil chodit po vlastních nohách, a po dvou.“ To jsou slova profesora Václava Černého z roku 1966, která otevírají nový a dosud nejobsáhlejší výbor z Esejů Michela de Montaigneho z 16. století. Esej: Objev Nového světa, autor: Michel de Montaigne.

----

• 13 | Klam. Špioni a lži aneb Jak Rusko obelhává Západ

Významný britský žurnalista a specialista na problematiku Ruska a východní Evropy Edward Lucas ve své knize Klam odhaluje skutečný příběh Chapmanové a jejích kolegyní, „spících agentek“ ve Velké Británii a USA. Vrhá světlo na jejich tajné úkoly a lov špionů, který vedl k jejich dopadení. Líčí dosud neznámé triumfy, ale i debakly západních rozvědek za studené války a poukazuje na pozadí nového světa průmyslové a politické špionáže. Kdysi z Moskvy vycházelo nebezpečí mezinárodního komunismu, kdežto nyní jsou jeho zdrojem silovici – bezohlední „držitelé moci“ v Rusku. Kniha Klam je naprosto nezbytná četba pro všechny, kdo chtějí pochopit hrozbu, kterou tito mocipáni představují pro vnější svět, ale i vlastní lid.

----

• 14 | Stalin se vypořádal se starými bolševiky

Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller.

----

• 15 | Symbol zla Hitler a pozapomenutý vrah Stalin

Není toho mnoho, co zůstalo po bývalém redaktorovi Svobodné Evropy Karlu Moudrém. Je třeba sáhnout hluboko do archivu. Toto je nahrávka z doby, kdy se Karel pár měsíců před náhlým úmrtím vybičoval k opětovnému psaní a kdy se zaměřil na důležité okamžiky pohnutých evropských dějiny.

----

• 16 | Jak chutná moc

Vášnivá obžaloba zbytnělé, zaslepené, maniakální mocichtivosti, již lze bez nesnází aplikovat téměř v každé době, a v dnešní české společnosti a politice obzvláště. Ukázka z knihy nejpřekládanějšího slovenského spisovatele.

----

• 17 | Dmitrij Gluchovskij: Bez gatí

Dmitrij Gluchovskij (Дми́трий Алексе́евич Глухо́вский) je ruský spisovatel a žurnalista narozený 12. června 1979. Jeho tvorba je převážně v žánru sci-fi a magickém realismu. Ve věku osmnácti let publikoval v roce 2002 na svých webových stránkách knihu Metro 2033, kterou poskytl ke čtení zdarma. Tato kniha si celosvětově získala přes 3 milióny čtenářů a v roce 2005 byla publikována i knižní formou. Stala se rovněž předlohou úspěšné počítačové hry. V roce 2007 vydal svou druhou knihu Soumrak a roku 2009 byla vydána kniha Metro 2034, ruský bestseller roku, která byla také k dispozici na internetu zdarma. Jako novinář působil Dmitry v EuroNews TV, Deutsche Welle a RT. Také píše články pro Harper’s Bazaar, l’Officiel a Playboy. Gluchovskij žil v Izraeli, Německu a Francii. Hovoří pěti jazyky.

----

• 18 | Arkadij Babčenko: RUSKO SE CHOVÁ JAKO MALÝ FRACEK ANEB INFANTILISMUS “RUSKÉHO SVĚTA”

Následující článek sepsal a zveřejnil ruský novinář Arkadij Babčenko již v prosinci roku 2015. Slova v něm obsažená však ani s uplynulými týdny, m2s9ci a rokz neztrácejí na aktuálnosti a sdělení na intenzitě.

Season 17 | Papouščí nářek a další pravdivá vyprávění o pletichaření, inteligenci a vynalézavosti zvířat

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Autor Eugene Linden na základě řady věrohodných vyprávění a svých bohatých zkušeností analyzuje různé „nadstandardní“ typy chování zvířat. Vybírá si tak malou, ale o to zajímavější část etologie: do jaké míry jsou různá zvířata schopna vlastního přemýšlení a uvědomění si sebe sama. Všímá si rovněž těch schopností, které jsou většinou uváděny jako čistě lidské, např. smyslu pro humor, znalosti hodnoty peněz, přátelství, vděku, lásky nebo naopak vypočítavosti, pomsty, zrady či smutku. Poutavě a humorně líčené krátké příběhy ze zoologických zahrad připomínají populární knihy Geralda Durrella.

Episodes:

• Vlk, který se kamarádil s kozou
• Ona neznala lidské způsoby a on gorilí
• O praseti, které pospíchalo do práce
• Inženýři orangutani a šimpanzi louskající ořechy
• Útěk z Topeky, Omahy a…
• Láska, statečnost, soucit aneb Empatie a hrdinství
• Co si o nás myslí? Místo, kde člověk je něco, co tu ještě nebylo
• Papouščí nářek (BONUS) všechny epizody

Season 11 | Symbiotická planeta: Nový pohled na evoluci

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy autorky teorie seriální endosymbiózy LYNN MARGULISOVÉ.

Darwinova evoluční teorie položila základy moderní biologie, ale pověděla velmi málo o vzniku druhů. Darwin a jeho moderní následovníci přesvědčivě dokazují, jak jsou změny děděných vlastností dány přírodním výběrem, ale ponechávají bez odpovědi otázku, jak různé organismy vlastně vznikly.

Lynn Margulisová (5. března 1938 – 22. listopadu 2011), jedna z nejznámějších osobností novodobé vědy, v této knize ukazuje, že symbióza je zásadní pro zrod evoluční novosti.

Na širokém spektru organismů – od bakterií až k těm největším vysvětluje vznik těch nejdůležitějších evolučních novinek právě pomocí symbiózy. Mnohé buňky vznikly ze symbiotického spojení různých druhů bakterií. Sex – a jeho nevyhnutelný důsledek, smrt – vznikl, když nezdařený pokus o kanibalismus vyústil v opakované slučování našich nejmenších předků. Suchozem byla pokryta vegetací až jako důsledek symbiózy řas a hub, která vyústila v evoluci rostlinstva. Lynn Margulisová mimo to popisuje svůj vstup do světa vědy a svoje první kroky při práci na teorie symbiózy, která způsobila revoluci v evoluční biologii.

Kniha, psaná se strhujícím nadšením a opírající se o autorčinu vědeckou erudici, může změnit váš pohled na životem kypící Zemi.

Season 08 | Medicínmani a ti druzí === Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Kniha Medicínmani a ti druzí prof. MUDr. Pavla Pafka, DrSc. Soubor úvah a reflexí současné významné osobnosti z oboru chirurgie, týkajících se obecných i speciálních otázek našeho života.

Výlučná namáhavá profese předpokládající přísnou vnitřní kázeň, každodenní setkávání se s hranicí života a smrti, nelítostné oscilování mezi všemocností a bezmocností, vědomí nevratnosti vykonaných kroků a zodpovědnost za ně, programový racionální i emocionální nadhled – to jsou základní skutečnosti, provázející život chirurga a za šťastných okolností také obohacující a prohlubující jeho životní obzor. S tímto vědomím jsme se prof. Pafka ptali – na jeho pojetí života, zrození, smrti, na pojetí nemoci a nemocného, na jeho chápání přátelství a kolegiality, lékařské etiky, pedagogického úkolu a dalších závažných témat, které vyplynuly z jeho reflexe současného profesního i občanského života.

Episodes:

• Medicínmani a ti druzí (1)
• Medicínmani a ti druzí (2)
• Medicínmani a ti druzí (3)
• Medicínmani a ti druzí (4)
• Medicínmani a ti druzí (5)
• Medicínmani a ti druzí (6)
• Medicínmani a ti druzí (7)
• Medicínmani a ti druzí (8)
• Medicínmani a ti druzí (BONUS) (všechny epizody)

Laudatio – Česká lékařská komora – Profesor Pafko – Rytíř lékařského stavu

… v červnu 1966 nastupuje mladý lékař Pavel Pafko na III. chirurgickou kliniku VFN v Londýnské ulici a patrně netuší, že právě zde stráví většinu svého profesního života. V roce 1968 sice odjel na stáž do tehdy západoněmeckého Nordhornu, ale v roce 1970 již opět pracuje v Praze na traumatologickém oddělení. Poté co v roce 1972 složil u profesora Knoblocha na Bulovce druhou atestaci z chirurgie, byl následující rok jmenován na traumatologii vedoucím lékařem.

Zatím co v 70. letech doktor Pafko pracoval především jako traumatolog, tak v letech osmdesátých se začíná věnovat hrudní chirurgii, zejména náročným operacím jícnu a plic. V roce 1981 získal titul kandidáta věd a o pět let později docenturu, když habilitoval s prací na téma „Vstřebávání alkoholu a acylpyrinu po resekcích žaludku“. Díky své erudici dosáhl již v roce 1989 titulu doktora věd a po sametové revoluci byl pak po zásluze logicky jmenován profesorem chirurgie University Karlovy.

V roce 1992 přebírá profesor Pafko vedení III. chirurgické kliniky I. LF UK v Praze a od roku 1994 se zde spolu se svým týmem začíná připravovat na transplantace plic. Součástí této přípravy jsou mimo jiné studijní pobyty v Londýně i operace ve Vídeňské všeobecné nemocnici pod vedením profesora Waltera Klepetko. Po této náročné přípravě konečně v prosinci 1997 přichází Den D, kdy profesor Pafko mohl provést ve FN Motol první transplantaci plic v České republice. Operace byla úspěšná a pacient ji přežil o celých 7 let.

Možná se chcete zeptat, proč profesor Pafko transplantoval plíce v Motole a nikoliv v Londýnské ulici. To bylo tak. V prosinci 1996 profesor Pafko operoval tumor plic prezidenta Václava Havla, jehož zdravotní stav sledoval takřka v přímém přenosu celý národ. Ze skvělého chirurga s perfektní reputací mezi kolegy i pacienty se naráz stala mediální hvězda.

Navzdory této slávě však pan profesor Pafko zůstal nohama pevně na zemi a zájem veřejnosti o operaci prezidenta republiky využil mimo jiné k tomu, aby upozornil na paradox, že lékař za operaci plic prezidenta republiky dostává nižší plat než automechanik za opravu jeho služební limuzíny. Za tento výrok se na jednu stranu logicky stal terčem slabomyslných útoků, na druhou stranu však získal cenu LOK za statečnost.

Výsledkem zájmu o zdravotní stav prezidenta Havla byla ale také veřejná kritika nevyhovujícího stavu budovy chirurgie v Londýnské ulici. Klinika se díky tomu mohla přestěhovat do FN Motol. A to je důvod, proč první transplantaci plic profesor Pafko neprovedl v Londýnské, ale v Motole.

Program transplantací plic pokračoval v Motole pod vedením profesora Pafka až do 100. operace. V roce 2010 sice pan profesor ve svých 70 letech předal vedení kliniky profesorovi Lischkemu, ale i ve svých 75 letech stále pravidelně operuje a my všichni doufáme, že ještě dlouho operovat bude.

Za přínos české medicíně profesor Pafko dne 28. 10. 2013 převzal z rukou prezidenta republiky medaili Za zásluhy.

Chirurga sice především reprezentují výsledky operací, ale pokud jde o chirurga tak excelentního, jakým je pan profesor Pafko, je logické, že se o své zkušenosti dělí nejenom se sekundáři, kteří mu asistují při operacích, ale také s dalšími kolegy prostřednictvím svých knih. Profesor Pafko je například autorem učebnice „Náhlé příhody břišní“ nebo publikace „Causae mortis v chirurgii“. Napsal rovněž knihu „Komplikace v plicní chirurgii“ a s profesorem Lischkem vydali monografii „Plicní chirurgie“.

O své životní zkušenosti a názory se pan profesor podělil s čtenáři mimo jiné jako autor souboru úvah a reflexí vydaného pod názvem „Medicinmani a ti druzí“ nebo v knize vyprávění o životě, která vyšla pod názvem „Šlo to skoro samo“.

O své životní zkušenosti a názory se pan profesor podělil s čtenáři mimo jiné jako autor souboru úvah a reflexí vydaného pod názvem „Medicinmani a ti druzí“ nebo v knize vyprávění o životě, která vyšla pod názvem „Šlo to skoro samo“.

Pan profesor Pafko patří mezi všeobecně uznávané osobnosti, které svojí prací, názory a životem překročily hranice svého oboru. Je celebritou v tom nejlepším slova smyslu, tedy osobností, která si zasluhuje náš obdiv a uznání. A to nejenom za svoji práci, ale i za odvahu, s níž publikuje a obhajuje své názory v novinách, v debatách a na konferencích, včetně těch, jejichž pořadatelem je ČLK. Profesor Pafko je zkrátka slušný člověk, kolega a férový chlap.

Motorkář, cyklista, ale také třeba turista, který se podle svých vlastních slov na stará kolena chystá courat přírodou s kbelíčkem barvy a obnovovat turistické značky. I to je pan profesor Pafko. Tak ať mu elán vydrží.

Moudrost, skromnost, nezištnost a pracovitost, spolu s pevnými morálními zásadami zdobí rytíře.

Rozhlasový pořad o Slovenském národním povstání:

• část první s podtutulem „SNP a účasť Čechov na jeho vzniku a priebehu“
• část druhá „Osudy Čečhů zúčastněných v SNP“

Tento rozhlasový dokument ve slovenštině byl součástí cyklu pořadů Džavotanie.

• Scénář a moderace: Viera Kučerová
• Host: Zlatica Zudová-Lešková, doc. PhDr., CSc., vědecká pracovnice oddělení dějin 20. století, Historický ústav AV ČR, v. v. i.
• Herci: Richard Trsťan, Marko Igonda
• Režie, hudební dramaturgie a zvuk: Josef Kačírek

Dinosauři v kupce sena

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z knihy Dinosauři v kupce sena – Úvahy o povaze přírodních věd, jež je posledním svazkem esejů nedávno zesnulého amerického paleontologa Stephena Jay Goulda.

Opět se velmi čtivou, jak je pro tohoto autora typické, přitom však seriózní formou zaobírá aktuálními problémy studia života v geologické minulosti Země. Ne každý bude s Gouldovými závěry souhlasit, protože kniha je poplatná americkému způsobu myšlení, nebo přinejmenším psaná s ohledem na amerického čtenáře, ale každého zaujme svou schopností vtáhnout do zdánlivě složité odborné problematiky i naprostého laika. Nedejme se zmýlit názvem – kniha není laciným popisem idealizovaného světa dinosaurů (dinosauři zde hrají pouze ilustrační roli), ale ústředním tématem je evoluční myšlení a jeho význam v moderní společnosti. Gouldova kniha je tedy určena nejen biologům, ale i všem, kteří mají požitek z četby vtipně napsaných textů.

Stephen Jay Gould (10. září 1941 New York – 20. května 2002 tamtéž) byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton.

Episodes:

• Dinosauři v kupce sena (1)
• Dinosauři v kupce sena (2)
• Dinosauři v kupce sena (3)
• Dinosauři v kupce sena (4)
• Dinosauři v kupce sena (5)
• Dinosauři v kupce sena (6)
• BONUS (všechny epizody)

Příhody venkovského lékaře

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Smysl pro humor včetně humoru černého je patrně základním předpokladem pro přežití v lékařském světě, natož jde-li o práci venkovského lékaře, který nikdy neví, kdy, kam a k čemu bude povolán a kdo vstoupí do jeho ordinace. Autor během své pětadvacetileté praxe shromáždil pravdivé příběhy líčící zábavné, výstřední, hrůzostrašné i tragické události, které se sice přiházejí každému lékaři, ale které se zdály předurčeny právě pro něj. Odehrály se převážně na britském venkově, částečně však i v exotickém prostředí.

Autor knihy Michael Sparrow se narodil v roce 1957 ve střední Anglii. Po maturitě a roční práci u účetnické firmy studoval v letech 1977-1981 na Lékařské fakultě při nemocnici Panny Marie v Paddingtonu. Po roční nemocniční praxi a šesti letech strávených u Královského vojenského letectva zakotvil v Devonu jako praktický lékař. Působil rovněž v Jižní Africe, Belize, Kosovu a Etiopii.

Episodes:

• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola
• 4. kapitola
• 5. kapitola
• 6. kapitola
• 7. kapitola
• 8. kapitola
• 9. kapitola
• 10. kapitola
• 11. BONUS (všechny kapitoly)

Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků === Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázky z knihy Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.

Episodes

• 01 | Čas skandálů
• 02 | Král Slunce a dvacet milionů Francouzů
• 03 | Čas hvězd a mandragor
• 04 | Evropští Arabové a sjednocení Španělska
• 05 | První Křížová výprava
• 06 | Papežové, králové a kacíři
• 07 | Hus v Betlémě
• 08 | Renesanční plnost času
• 09 | Sláva barokní Čechie
• 10 | Zápas měst se šlechtou
• 11 | Čechy v krvavé lázni
• 12 | Adamité v Čechách

Předěly staletí: české a světové dějiny v horizontech věků.

Autoři:

Jiří Rulf jako editor, Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan Pé Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zylinský.

Halasné vítání roku 2000, třebaže vědci mnohokrát ubezpečovali, že se ještě nejedná o začátek nového milénia, znovu upoutalo pozornost na události spjaté se změnami staletí, které v právě uplývajícím tisíciletí mnohokrát ovlivnila další směřování světových i českých dějin. Například první křížová výprava, objevení Ameriky, vrcholná renesance, rudolfinské období, Velká francouzská revoluce či Dreyfusův proces, nejnověji pak masové šíření počítačové techniky a globalizace. Všechny tyto události přiblížil úspěšný seriál časopisu Reflex nazvaný Horizont. „Předěly staletí“ jsou jeho knižní podobou.

Na Silvestra roku 1999 se na náměstích světových metropolí shromáždily davy, aby společně oslavily příchod Nového roku s třemi magickými nulami na konci. Ty předčasné oslavy konce století a tisíciletí jakoby byly spojeny s očekáváním změny, příchodem něčeho nového. Nestalo se nic, jen se na oněch náměstích navršily spousty papírových a plastových odpadků a střepů z lahví od šampaňského, s kterými si úklidové čety nemohly poradit ještě nějaký čas potom. Nicméně – naši současníci zachovali se tak trochu stejně jako před tisíci lety, kdy jejich dávní předkové spojovali změnu letopočtu s příchodem Nového království. Což už ono davové šílenství vyvolané plným zatměním Slunce v srpnu roku 1999 nesvědčilo o tom, že nás něco spojuje s chiliastickými představami minulosti?

A právě posílení tohoto vědomí souvislostí přítomnosti s minulostí, bez něhož by nebylo budoucnosti, stalo se asi největším přínosem roku, v němž byl s mírným mrazením v zádech nejen očekáván konec milénia, ale také se poněkud hekticky počítaly plusy a mínusy právě procházejícího času.

Redakce časopisu Reflex si byla již s dlouhým předstihem vědoma toho, že ona potřeba bilancování vyvstane. Ani ji, ani její spolupracovníky z řad předních českých historiků, kteří se už vesměs podíleli na předchozích velmi úspěšných historických seriálech, jimž se Reflex věnuje už několik let, ovšem neuspokojovala představa, že by nový seriál určený konci milénia měl být být rámován pouze dvacátým stoletím.

Lidé rozcházející se po silvestrovských oslavách roku 1999 byli totiž možná trochu zklamáni tím, že se nic nestalo. Jestliže se ovšem později zamysleli v klidu nad tím, co přinesl konec našeho století, pak museli přiznat, že se událo mnohé, co vpravdě revolučním způsobem změnilo tvář světa, i když se ty změny neodehrály zrovna na pokyn věžních hodin, ohlašujících příchod roku 2000. Pád komunismu, ale ještě víc informační exploze, spojená s globalizací, která z celého světa udělala jednu vesnici, nová nebezpečí oživlého nacionalismu a náboženského fundamentalismu, stále vzrůstající nebezpečí ekologické krize, to všechno učinilo z konce dvacátého století čas vskutku přelomový.

Ale nebyl přelomovým časem vlastně každý z konců deseti století tohoto milénia? Dovedeme si představit, co třeba pro tehdejší svět znamenala na přelomu jedenáctého a dvanáctého století první křížová výprava a dobytí Jeruzaléma, pád Granady a počátky „říše, nad níž slunce nezapadá“ spojené s objevením Nového světa na přelomu patnáctého a šestnáctého století, Velká francouzská revoluce a napoleonské války na předělu osmnáctého a devatenáctého století? Nebo jak předznamenaly počínající dvacáté století Dreyfusova aféra ve Francii nebo krvavé balkánské války?

A to mluvíme jen o událostech, které se dají přesně datovat – a ještě jen o těch nejznámějších. A co ekonomické a politické procesy, myšlenkové a umělecké proudy, které mnohdy o sobě daly v plné míře vědět právě v těsné blízkosti dat, končících magickou nulou?

Když si redakce na přípravných schůzkách s odborníky ozřejmila tento rámec, do něhož konec dvacáté století také spadá, nebylo pochyb. Historici, zúčastnění na projektu, se pokusili uchopit problematiku právě v té šíři a v souvislostech světových i českých dějin. Vypracování valné části scénáře se ujali tři z nich, které už čtenáři Reflexu znali z jejich předchozích statí v časopise uveřejňovaných a kteří byli pro redakci zárukou jak odborné kvality, tak i schopnosti vyprávěcí – Petr Čornej pro období jedenáctého až sedmnáctého století, Jiří Pokorný pro období osmnáctého až dvacátého století a Jan Pé Kučera pro problematiku duchovních a uměleckých proudů. Na zpracování některých témat vížících se k dvacátému století se podíleli i sami redaktoři Reflexu.

Novému seriálu Reflexu jsme dali název Horizont – nejen proto, že jsme chtěli ukázat, v jakém horizontu znalostí, životních, politických, vědeckých, náboženských a filosofických představ se ten který věk pohyboval, ale také proto, že každý horizont je výzvou k překonání a objevování horizontů nových, a právě v duchu této výzvy se dějiny uplývajícího milénia pohybovaly. K tomu je ovšem třeba dodat, že i pro redakci a autory byl tento seriál svým způsobem novým horizontem. Všem zúčastněným (mezi něž patří i vedoucí vydání Reflexu Pavel Taněv a Iva Žeňková, kteří se podíleli na výběru obrazového materiálu) děkujeme za to, že se – podle čtenářského ohlasu soudě – podařilo tento horizont překonat.

Současné knižní vydání má pak za úkol jednak umožnit těm, kteří seriál v časopisu sledovali, aby se mu mohli věnovat v klidu a bez rozptylování, jednak získat ty zájemce o historii, ke kterým se z těch či oněch důvodů vyprávění o zatím posledním tisíciletí historie lidstva nedostalo. Nakladatelství Lidové noviny, které se ho ve spolupráci s časopisem Reflex stejně jako v případě Osudových osmiček ujalo, však přistoupilo ke změně názvu. Namísto Horizontu Předěly staletí, což naznačuje, že se jedná především o jakousi rekapitulaci, o historické ohlédnutí. A v případě změny letopočtů je takový název přeci jen srozumitelnější.

JIŘÍ RULF

Doba z druhé ruky - Konec rudého člověka

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Bělorusko-ukrajinská spisovatelka Světlana Alexijevič podrobuje analýze život a čas v bývalém Sovětském svazu. Nikoli z perspektivy hrdinské, dějinné nebo geopolické, ale ryze intimní, vnitřní, doslova domácké. Za tuto knihu získala nejprve prestižní Prix Médicis essais a následně titul Nejlepší kniha roku 2013, kterou vyhlašuje časopis Lire.

Většina hrdinů této knihy považuje za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let a obnovit sovětskou vládní moc. V očích většiny lidí, jejichž svědectví autorka uvádí, to byla chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, zatímco následující vývoj, bezpečnostní anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, desorientaci, zklamání, hospodářský pokles a korupci. Často se ozývá lítost nad tím, že Sovětský svaz „prohrál studenou válku“ a ztratil velmocenské postavení, a jakkoliv snad každý, jehož hlas v knize zazní, měl svou vlastní tragickou zkušenost se stalinskými zločiny, převažuje schizofrenní pocit, že i když byl socialistický režim špatný, lidé v něm žili pro krásné myšlenky, zatímco dnes se „starají jen o coca-colu“ – o přízemní hmotné věci.

Episodes:

• O Ivánkovi hlupáčkovi a zlaté rybce
• O šepotech a výkřicích... a nadšení
• Smrt se podobá milování
• O cizím trápení, které Bůh položil na práh vašeho domu
• O samotě, která se velmi podobá štěstí
• BONUS (všechny epizody)

Laureátka Nobelovy ceny za rok 2015 Světlana Alexijevičová (*1948 v bělorusko-ukrajinské rodině v městě Stanislav) je běloruská investigativní novinářka a spisovatelka. Ve svých knihách se zabývá dramatickými událostmi své země, jakými byly druhá světová válka – Válka nemá ženskou tvář (У войны не женское лицо, česky 1987), černobylská katastrofa – Modlitba za Černobyl (Чернобыльская молитва, česky 2002), válka v Afghánistánu – Zinkoví hoši (Цинковые мальчики) a rozpad Sovětského svazu – Doba z druhé ruky (Время second-hand, 2013). Všechny tyto knihy jsou součástí jejího velkolepého projektu jakési kroniky, vytvářené z autentických hlasů lidí, s nimiž se setkala, který nazývá Autobiografie jedné Utopie neboli Historie rudého člověka. Pracuje na něm již 35 let a vytvořila a vybrousila pro něj specifický žánr tvořený mozaikou úryvků stovek rozhovorů a interview s nejrůznějšími lidmi, nazývaný některými kritiky „románem hlasů“. Její knihy na pomezí beletrie a investigativní žurnalistiky byly přeloženy již do 43 jazyků, vyšly v 73 zemích a autorka za ně byla oceněna řadou prestižních cen v Německu, Švédsku, Polsku, Francii a USA, mimo jiné Herderovou cenou (1999), National Book Critics Circle Award (2005), Mírovou cenou německých knihkupců (2013), Prix Médicis essai (2013). 8. října 2015 se Světlaně Alexijevičové stala držitelkou Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015.

Alexijevičová byla jako důsledná kritička diktátorského režimu Alexandra Lukašenka perzekuována a v roce 2000 musela Bělorusko opustit. Žila v Paříži, Göteborgu a Berlíně. V roce 2011 se vrátila do Minsku, avšak její knihy jsou v její vlasti dodnes na indexu.

Season 03 | V pavičině sítí

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Ukázka z pozoruhodné knihy, která představuje širokému okruhu čtenářů novou vědu – vědu o sítích. Nejde však o další titul zabývající se nejrůznějšími více či méně praktickými aspekty počítačových sítí. Hledá obecné principy společné většině reálných sítí. Ukazuje, jak je všechno v našem životě navzájem propojeno a co to znamená pro vědu, podnikání i každodenní život. A nemusí jít jen o počítače spojené optickými kabely či webové stránky, navzájem hustě propojené vzájemnými odkazy, ale i o lidské jedince svázané sítí vazeb nejrůznějšího typu, od spolupráce na nějakém z hollywoodských filmů přes sdílenou kancelář v úřadě až po síť sexuálních vztahů, či síť neuronů.

Albert-Laszló Barabási (* 30. března 1967 Cârța, Rumunsko) je maďarsko-americký fyzik a člen MTA, zabývající se studiem a definováním sítí – sociálních, teroristických, biologických a v neposlední řadě i world wide webem (WWW). Sítě studuje především z pohledu statistické fyziky. Mezi různými druhy sítí Barabási nachází podobnosti v jejich architektuře a snaží se definovat vztahy mezi jejich součástmi.

Episodes:

• 1. kapitola
• 2. kapitola
• 3. kapitola
• 4. kapitola
• 5. kapitola
• 6. kapitola
• 7. kapitola
• 8. BONUS (všechny kapitoly)

Načetli herci Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš.

Šest rostlin, které změnily svět

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Četba sestavená z ukázek z knihy „ŠEST ROSTLIN, KTERÉ ZMĚNILY SVĚT“.

Kniha vypráví příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) a ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa a jak skrze člověka, který je pěstoval, přinášel do nových oblastí a bohatl jejich využíváním, mohly skrytě ovlivňovat nejen zemědělství a průmysl, ale kupříkladu i kolonizaci tropických oblastí, obchod s otroky či mezinárodní vztahy.

Henry Hobhouse (24. prosince 1924 – 5. března 2016) byl anglický námořník, redaktor americké tv CBS, novinář, farmář, spisovatel a politik.

Episodes

• Brambor
• Čajovník a porcel
• Chinovník
• Cukrová třtina
• Kokainovník
• Bavlník
• BONUS (všechny epizody)

Autor: Henry Hobhouse | Nakladatelství: Academia (2004) | Překlad Zuzana Šťastná | Načetli herci: Zdena Sajfertová a Jaroslav Someš

Season 01 | Inkové: Nejmocnější indiánský stát

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Četba z knihy Markéty Křížové "Inkové: Nejmocnější indiánský stát". Historická studie líčí dějiny inckého státu před příchodem Španělů, průběh španělské kolonizace i vznik nezávislého Peru. Práce etnografky popisuje dějiny Inků a jejich potomků od předkolumbovské doby až do 20. století. Sleduje příchod Inků do údolí Apurimaku ve 12. století, jejich expanze na jih do Bolívie i na sever v následujících staletích. Velmi zajímavě je vylíčeno státní zřízení Inků a jejich způsob vlády a hospodaření. Inkové neznali peníze ani písmo a proto se zprávy o jejich životě zachovaly až ze španělského podání. Autorka dále líčí vpád španělských kolonizátorů na počátku 16. století a praktiky, které na Indiánech používali. Vylíčen je i indiánský odpor proti kolonizátorům od 16. století až po povstání Tupaca Amaru II. v 18. století. Dějiny peruánských obyvatel líčí autorka knihy dále až do konce 20. století.

Episodes:

• Inkové (01)
• Inkové (02)
• Inkové (03)
• Inkové (04)
• Inkové (05)
• Inkové (06)
• Inkové (07)
• Inkové (BONUS) všechny epizody

Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 nej ze starého Egypta === Podcast Dobrodružství poznávání | Season 12

Ukázky z knihy Zajímavosti ze země pyramid aneb 100 nej ze starého Egypta autorů Dušana Magdolena a Jaromíra Krejčího. Čím nás tak fascinuje starobylá egyptská kultura, tolik vzdálená v čase i prostoru?

Jedním z důvodů bezesporu je dlouhé trvání egyptské říše, která existovala po tři tisíce let. Z pohledu lidského života je to skutečná věčnost – a věčností jako by staří Egypťané byli posedlí, jak to potvrzuje jejich kult mrtvých se snahou o uchování lidské schránky (mumie), tak i monumentální stavby.

A právě velkolepá architektura egyptských chrámů, hrobek i proslulých pyramid a jejich bohatá výzdoba tvořená reliéfními a malovanými obrazy, protkaná sloupci a řádky zvláštního hieroglyfického písma, stále přitahují pozornost lidí z celého světa. Starověký Egypt lze považovat za jeden ze zdrojů, z nichž čerpala a čerpá naše současná civilizace (od kalendáře, přes chemii, medicínu, matematiku až po architekturu, výtvarné umění či divadlo); i proto je důležité se jeho kulturou zabývat a tento zájem nadále rozvíjet.

Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se účastnili řady našich archeologických kampaní v Egyptě, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený pérovými kresbami i fotografiemi. Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země. Dvojice autorů, mladých, ale už zkušených egyptologů, kteří se zúčastnili řady našich archeologických kampaní, přináší čtivou formou popis nejvýznamnějších staroegyptských památek a lokalit, provázený názornými pérovými kresbami i fotografiemi. Knihu přivítají nejen zájemci o dějiny, architekturu a výtvarné umění, ale dobře poslouží i všem návštěvníkům této exotické země.

Episodes:

• 01 | Největší nepřátelé Egypta
• 02 | Volnočasové aktivity starých Egypťanů
• 03 | Význam kosmetiky u starých Egypťanů
• 04 | Láska, manželství a rodina ve starém Egyptě
• 05 | Nepořádek, chaos, síla, nenávist, zlo
• 06 | Nejznámější bratrovražda
• 07 | Egyptské svátky a oslavy
• 08 | Symbolika starého Egypta
• 09 | Výzdoba královských hrobek
• 10 | Výzdoba nekrálovských hrobek
• 11 | BONUS (všechny epizody)

Podcast: DOBRODRUŽSTVÍ POZNÁVÁNÍ

Season 40 | Rudá biologie

Episodes:

• 01 | Sodové koupele v boji za dlouhověkost
• 02 | Noví následovníci Lepešinské
• 03 | Nové Lysenkovy zákony

Velmi zajímavá a čtivá kniha RUDÁ BIOLOGIE zábavně a ironicky vypráví o tragickém zasahování bolševiků do přírodních věd, popisuje sovětskou vědu a její omyly v době komunistické diktatury. Popisuje „seriózní“ teorie o vzniku buněk z nebuněčné hmoty, o tvorbě lidských kostí z červů, o dlouhověkosti dosažené sodovými koupelemi a o dalších mystických „objevech“ mičurinské biologie. Podstatu všech podvodů přitom autor srozumitelně vysvětluje jako přírodovědec a historik zároveň. Současně se pokouší rozkrýt osobnosti a chování vědců v době nesvobody, z nichž někteří zaplatili za svou čest i vlastním životem.

Odkazy:

• Kniha Rudá biologie, autor: Valery Soyfer
• Rudá biologie – pseudověda v SSSR (Science World)
• Soda jako elixír mládí a proměna kukačky v pěnkavu aneb biologie podle Lepešinské a Lysenka

Meziplanetární sonda JUICE úspěšně navštívila Zemi, pomohl jí nevídaný manévr

sciencemag.cz

Vesmírná sonda JUICE Evropské vesmírné agentury (ESA) se po více než roce letu Sluneční soustavou poprvé těsně přiblížila k Zemi s využitím složitému gravitačnímu manévru. Z přijímacího střediska ESA už k vědcům doputovala data z přístroje pro výzkum radiových a plazmových vln, na němž se významně podílejí dvě pracoviště Akademie věd ČR – Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav. Elektromagnetická měření na slyšitelných kmitočtech poslouží českému týmu, aby vyladil analýzu dat, která se uskuteční přímo na palubě sondy.

V pondělí 19. srpna 2024 před půlnocí středoevropského letního času prolétlo okolo Měsíce šestitunové těleso, které následně zamířilo k Zemi. Nebylo by to nijak význačné, kdyby nešlo o první gravitační dvojprak v historii kosmonautiky. Sonda JUICE podstoupila výjimečný gravitační manévr na dlouhé cestě k Jupiteru a jeho ledovým měsícům.

Sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) je prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury. Odstartovala 14. dubna 2023 ve 14:14 našeho času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně, úspěšně rozvinula obří sluneční panely a postupně oživila deset vědeckých přístrojů. Od té doby se pohybuje Sluneční soustavou ke svému konečnému cíli – ledovým měsícům planety Jupiter.

Kromě několika krátkých intervalů zkušebních měření se ovšem její přístroje za letu odmlčely. Situaci změnil až první gravitační manévr, při kterém Měsíc sondu nasměroval k Zemi. Okolo ní se prosmýkla v úterý 20. srpna před půlnocí nad jihovýchodní Asií a Tichým oceánem. Vědecké týmy tak mohly své přístroje zapnout ve známém prostředí blízkého kosmickém prostoru u naší planety.

„První data z průletu magnetosférou Země nás nadchla. Svědčí o výborné práci našich inženýrů a kolegů ze spolupracujících výzkumných institucí a průmyslových podniků,“ vyzdvihuje Ondřej Santolík z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, vědecký vedoucí českého týmu.

Sondu JUICE navedli operátoři ESA zpět k Zemi z prostého důvodu: nosná raketa Ariane 5 nemohla šestitunovou sondu urychlit natolik, aby se dostala na přímou dráhu k Jupiteru. Museli proto využít setkání s Měsícem a Zemí ke gravitačnímu praku, jenž výrazně změní směr dráhy sondy a pošle ji k Venuši. Ta ji v srpnu 2025 odešle zpět k Zemi, která ji v září 2026 nasměruje k poslednímu gravitačnímu praku. V lednu 2029 tak sonda ještě jednou prolétne okolo Země, která ji už pošle na dráhu k Jupiteru. Tam se dostane v červenci 2031.

Průlet magnetosférou Země

„Úvodní smeč vesmírného ping-pongu máme úspěšně za sebou. Nyní se můžeme soustředit na analýzu podrobných měření, která se během průletu magnetosférou Země uložila do paměti sondy a jež k nám postupně mají přicházet,“ říká Ondřej Santolík.

Měření více složek elektrického a magnetického pole tvoří základ pro analýzu polarizace a šíření elektromagnetických vln, kterou český přístroj umožní v okolí ledových měsíců planety Jupiter. Bude to poprvé v historii, předchozí meziplanetární sondy takové vybavení neměly. Čeští vědci nyní musejí nastavit palubní programy pro analýzu a kompresi dat, aby se připravili na měření u ledových měsíců Jupiteru.

Prozkoumat chtějí okolí těchto záhadných měsíců. Pod svým ledovým povrchem totiž skrývají oceány kapalné vody, v níž by mohly být vhodné podmínky pro život, jak jej známe ze Země.

Český příspěvek pro JUICE

Na přístroji pro výzkum radiových a plazmových vln se podílejí vědci a technici z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Navrhli a s významnou pomocí českého kosmického průmyslu postavili analyzátor elektromagnetických vln na slyšitelných kmitočtech. Nadále odpovídají za jeho řízení a zpracování získaných dat. Zastoupení mají také ve vědeckém vedení přístroje, který řídí Ústav kosmické fyziky ve švédské Uppsale.

Technici z Astronomického ústavu AV ČR navrhli a postavili napájecí zdroj přístroje. Obě české instituce spolupracují v programu Vesmír pro lidstvo Strategie AV21 i s Ústavem přístrojové techniky AV ČR, který nezávisle získal technologickou zakázku během vývoje sondy stejně jako několik českých průmyslových podniků.

tisková zpráva Ústavu fyziky atmosféry AV ČR

Continue Reading →

Průvodce portálem NÚKIB

Vzdělávací portál NÚKIB

Vítejte v průvodci vzdělávacím portálem NÚKIB. Dozvíte se zde, jaké kurzy jsme pro vás připravili. Ke každému kurzu získáte podrobné informace o jeho cílové skupině a obsahu, abyste zvolili ten správný pro sebe nebo svoji organizaci. Připravili jsme také krátké videotutoriály, které vám pomohou s registrací a přihlašováním do kurzů, zapomenutým heslem nebo získáním certifikátu.

Nepřehlédněte také nejčastější dotazy ke kurzům.

Mitochondrie vkládají svou DNA do našich mozkových buněk, nemusí to být neškodné

sciencemag.cz

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako zajímavý nový obor se jeví medicína zaměřená právě na mitochondrie. Nový výzkum každopádně objevil další zajímavou vlastnost mitochondrií.

Studie zjistila, že mitochondrie v našich mozkových buňkách často vrhají (pumpují, vkládají nebo jak to nazvat) svou DNA do jádra, kde se tato DNA integruje do chromozomů buněk. A tyto inzerce mohou způsobovat škody: Mezi téměř 1 200 účastníky studie ti, kdo měli v mozkových buňkách více mitochondriální DNA, měli také větší pravděpodobnost, že dříve zemřou.

„Dříve jsme si mysleli, že přenos DNA z mitochondrií do lidského genomu je vzácný jev,“ uvádí spoluautor studie Martin Picard z Columbia University. Picard vedl studii společně s Ryanem Millsem z Michiganské univerzity. „Zdá se ale, že k tomu dochází několikrát během života člověka. Našli jsme spoustu těchto inzercí v různých oblastech mozku, ale ne v krevních buňkách. Tím se vysvětluje, proč desítky dřívějších studií analyzujících krevní DNA tento jev přehlédly.“

Continue Reading →

Nejrychlejší mikroskop světa vyfotí elektrony v pohybu

osel.cz

Ultrarychlé transmisní elektronové mikroskopy dovedou zachytit neuvěřitelné věci. Nejnovější technologie je vylepšená tak, že vysílá pulzy elektronů za jedinou attosekundu. Má takové časové rozlišení, že může zachytit elektron v letu. Očekávají se průlomy v celé řadě odvětví, včetně fyziky, chemie nebo materiálových věd.

V ultrarychlých transmisních elektronových mikroskopech je rozlišení dané trváním elektronových pulzů. Čím rychlejší jsou pulzy, tím lepší jsou výsledné snímky. Dosavadní ultrarychlé elektronové mikroskopy zvládají generovat pulzy jednou za pár attosekund. Je s nimi možné pozorovat leccos, ale elektrony jim stále unikají.

Hassan a jeho kolegové postavili elektronový mikroskop, který generuje elektronový pulz za jedinou attosekundu. Jeho časové rozlišení je tak extrémní, že se s letícím elektronem poradí. Je jako vysokorychlostní kamera, jen ve světě částic. Tvůrci nové technologie tomu říkají attomikroskopie.

Attomikroskop se skládá se ze dvou částí s lasery. První, svrchní část vysílá ultrafialový laserový pulz, který v mikroskopu uvolní ultrarychlé elektrony, zatímco spodní část využívá dva laserové paprsky k ovládání pohybu elektronů. Synchronizace laserových paprsků zaručí úspěšné pořízení snímku, třeba elektronu v letu.

Continue Reading →

Vzrušující budoucnost vesmírné turistiky. Dočkáme se letenek pro „běžné občany“?

inteligentnisvet.cz

• Vesmírné cesty pro širokou veřejnost jsou možná blíže než čekáme
• Zasloužit se o to mohou společnosti Blue Origin, SpaceX či Axiom Space
• Přinášíme podrobnosti, o kterých jste dosud ani netušili

To, co dříve působilo jako čistá science fiction, se dnes stává realitou, na které intenzivně pracuje řada vesmírných společností. Mluvíme o vesmírné turistice, která se každým dnem přibližuje a stává dostupnější i pro běžné lidi.

Continue Reading →

AI dětem

Národní pedagogický institut ČR

I v novém školním roce pokračuje projekt AI dětem ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR v pořádání kurzů umělé inteligence pro učitelky a učitele v krajských městech zdarma!

Kompletní výčet naplánovaných termínů v Praze, Ostravě, Brně, Liberci, Českých Budějovicích, Plzni, Jihlavě, Pardubicích, Olomouci, Karlových Varech i Hradci Králové najdete na webu NPI ➡

💯 Z nejbližších akcí jsou volná místa v Brně, Praze a Liberci.

Continue Reading →

Bezpečnostní trendy v IT: Jak chránit vaše data v roce 2024

cdr.cz

V roce 2024 se digitální bezpečnost stává klíčovým aspektem jak pro jednotlivce, tak pro organizace. S neustále rostoucím počtem kybernetických útoků a vyspělými technikami hackerů je ochrana dat důležitější než kdy jindy. Tento návod se zaměřuje na hlavní bezpečnostní trendy, které je třeba sledovat, a poskytuje podrobné tipy, jak chránit vaše data v roce 2024.

Vícefaktorová autentizace (MFA) je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak chránit přístup k vašim účtům. V roce 2024 se MFA stává standardem pro všechny klíčové služby. MFA kombinuje několik úrovní ověření, například heslo, biometrické údaje (otisk prstu, rozpoznání obličeje) a jednorázové kódy zasílané na mobilní zařízení.

Doporučení:

Aktivujte MFA na všech vašich účtech, kde je tato možnost k dispozici, zejména u e-mailu, bankovnictví a sociálních sítí. Upřednostňujte aplikace pro autentizaci (např. Google Authenticator, Authy) před SMS kódy, které jsou méně bezpečné. 2. Šifrování dat Šifrování je základním prvkem pro ochranu citlivých informací. Moderní šifrovací algoritmy, jako je AES-256, zajišťují, že data jsou nečitelná pro neoprávněné osoby. V roce 2024 by šifrování mělo být aplikováno nejen na přenášená data, ale i na data uložená v klidu.

Doporučení:

Používejte šifrování pro všechna citlivá data, včetně souborů uložených v cloudu. Využívejte šifrovanou komunikaci (např. HTTPS, VPN) pro zabezpečení internetového přenosu. Pravidelně aktualizujte šifrovací certifikáty a klíče. 3. Zero Trust Architecture (ZTA) Architektura Zero Trust (ZTA) je přístup k bezpečnosti, který vychází z předpokladu, že žádný uživatel, aplikace nebo zařízení nemá být automaticky důvěryhodný, a to ani v rámci vnitřní sítě. Každý přístup musí být ověřen a povolen na základě aktuální situace.

Doporučení:

Implementujte Zero Trust principy do vaší organizace, zejména pokud máte distribuovanou síť nebo pracujete na dálku. Zajistěte, aby každý uživatel měl přístup pouze k nezbytným zdrojům (princip nejmenšího práva). Používejte pokročilou segmentaci sítě, která omezuje pohyb útočníků v případě průniku.

Continue Reading →

Volkswagen kvůli propadu prodejů elektromobilů omezí výstavbu továren na baterie

cdr.cz

Volkswagen přehodnocuje své ambiciózní plány na výstavbu továren na baterie pro elektromobily. V reakci na klesající poptávku po elektromobilech automobilka pozastavuje výstavbu některých z plánovaných šesti továren. Toto rozhodnutí odráží širší nejistotu v odvětví elektromobilů, které čelí technologickým i ekonomickým výzvám.

Podle Thomase Schmalla, člena představenstva Volkswagenu odpovědného za technologie, se společnost rozhodla pozastavit plánovanou výstavbu továren, dokud nebude jasnější, jaká bude poptávka po elektromobilech v následujících letech.

V rozhovoru pro německé noviny uvedl, že „budování továren na baterie není samoúčelné“ a že původní cíl Volkswagenu vyrobit do roku 2030 baterie s kapacitou 200 GWh nemusí být pevně stanoven. Tento výrok odráží širší nejistotu v odvětví elektromobilů, která je způsobena jak technologickými, tak ekonomickými faktory.

Hype kolem elektromobilů a současná realita

Elektromobily byly dlouho považovány za budoucnost automobilového průmyslu, což vedlo k obrovskému nárůstu zájmu ze strany investorů i spotřebitelů. Zvláště Tesla, průkopník v oblasti EV, zažila prudký nárůst hodnoty svých akcií, což podnítilo zájem dalších výrobců automobilů o elektrifikaci. Tento trend však nebyl udržitelný.

Slibovaný pokles nákladů na baterie, které jsou klíčovým komponentem elektromobilů, se neuskutečnil v takové míře, jak se očekávalo. V USA zůstávají ceny elektromobilů stále relativně vysoké, zejména pro prvního majitele. Během počátečního boomu elektromobilů byly ceny ještě více zvyšovány přirážkami prodejců, kteří využívali omezenou dostupnost nových modelů. Toto vše vedlo k postupnému odcizování části potenciálních zákazníků.

Dalším faktorem, který ovlivnil poptávku po elektromobilech, je prudký nárůst úrokových sazeb. Tato situace spolu s ostatními ekonomickými tlaky způsobila, že se mnozí výrobci automobilů, včetně General Motors a Ford, rozhodli revidovat své plány na elektrifikaci a více se zaměřit na hybridní modely.

Continue Reading →

Pivo v české společnosti (2023)

Výzkumný projekt „Pivo a hospody v české společnosti“ realizuje CVVM SOÚ AV ČR nepřetržitě od roku 2004. Tento text přináší základní informace o vývoji podílu konzumentů piva mezi dospělými obyvateli České republiky a o množství a frekvenci, s jakou pivo pijí, a všímá si také postavení piva nealkoholického a jeho vývoje v posledních letech. Dále přibližuje okolnosti, za jakých lidé pivo pijí, včetně změn mezi obdobím před a po pandemii C-19, a ukazuje vývoj postoje obyvatel k českému prvenství v konzumaci piva.

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: or240815a1-konzumace.pdf
• Všechny zprávy z tohoto výzkumu: NS_2308

Continue Reading →

Petrenko: Pacientským organizacím jsme otevřeli dveře do světa

Zdravotnický deník

„Podařilo se nám prolomit odmítavé bariéry a otevírali jsme dveře pacientům víc a víc. Na našich konferencích se začala tvořit partnerství a rozvíjet dialog. Někteří ministři ale nemohli nic změnit a někteří to ani nechtěli,“ popisuje v rozhovoru pro Zdravotnický deník trnitou cestu organizace Koalice pro zdraví její zakladatelka a ředitelka Jana Petrenko.

Kdy přišel prvotní impuls k tomu založit v Česku organizaci, která zastřešuje pacientské organizace?

Nebylo to z mé iniciativy, ani to nebyl můj nápad. V letech 2002 a 2003 jsme s americkým novinářem Erikem Bestem v Senátu pod záštitou tehdejšího senátora Edvarda Outraty uspořádali cyklus konferencí s názvem „Improving business environment in the Czech Republic“. Součástí toho byla také jedna konference o zdravotnictví, které se účastnila tehdejší ministryně zdravotnictví Marie Součková (pozn. red. – ministryně zdravotnictví ČR v letech 2002–2004). Myslím, že to inspirovalo lidi z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a oslovili mě, že by chtěli zviditelnit pacienty a pacientské organizace. Já jsem o českém zdravotnictví nic nevěděla a ani mě moc nezajímalo. Dělala jsem lektorku na Diplomatické škole MZV a plánovala jsem trávit polovinu času v USA. Postupně jsem se začala zajímat o české zdravotnictví a dost mě šokoval přístup k pacientům. Koalici pro zdraví jsme založili 2. června 2004 jako obecně prospěšnou společnost, která bude pomáhat zviditelnit pacienty a pacientské organizace.

V čem vás šokoval přístup k pacientům?

Když jsem se šla nahlásit ke své praktické doktorce, na dveřích byla velká cedule s nápisem „Neklepat!!“. Seděla jsem sama v čekárně dost dlouho a stále se nic nedělo, ačkoliv za dveřmi bylo slyšet, jak se tam někdo dobře baví. Když už to trvalo hodně dlouho, tak jsem zaklepala. Dveře otevřela sestra, která vztekle zasyčela, zda umím číst. Odvětila jsem jí, jestli mají v čekárně kameru, aby viděli, zda za jejími dveřmi někdo čeká. Poté se do hovoru vmísila také paní doktorka, kterou zajímalo, jestli jsem její pacientka. Řekla jsem, že ne a že nejspíš ani nehodlám být. Moje reakce vyprovokovala paní doktorku natolik, že se stala nejen mojí praktickou lékařkou, ale také kamarádkou.

Co vás nejvíce při budování organizace v českém prostředí překvapilo?

Rychle jsem zjistila, že tady budeme mít daleko více práce, než jsem si představovala. Doktor byl v Česku brán jako bůh, zatímco v Americe pacienti berou lékařskou péči spíše jako placenou službu, o které spolurozhodují. Přešla jsem tedy z jedné naprosto odlišné kultury do druhé. V Americe je role pacientských organizací jiná – hlavně zaměřená na různé formy fundraisingu. Pomáhají pacientům a jejich rodinám i finančně a soustavně tlačí na Kongres a Senát, aby vláda investovala více peněz do výzkumu.

Na setkáních pacientů v jejich organizacích v Česku jsem byla překvapená vysokou odbornou úrovní diskusí pacientů s jejich lékaři. Lékaři, kteří s nimi spolupracovali, přicházeli na to, že pacientské organizace jsou skutečně užitečné pro obě strany. Na neformálních setkáních v organizacích lékaři získají informace, které v dnešní uspěchané době v ambulanci nestihnou získat a informovaný pacient lépe spolupracuje na své péči.

Jakým činnostem jste se v průběhu času začali věnovat?

Každé první pondělí v měsíci jsme v Koalici dělali tzv. otevřené dveře. Tam se scházely pacientské organizace a mluvily o tom, co je trápí. Tvořily komunitu a začaly si vzájemně pomáhat. Účastnili se také zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí, pojišťoven a odborných společností. Některé pacientky nám na začátku řekly, že nemohou mluvit před svým doktorem o tom, že patří do pacientské organizace. Tím určili náš první bod agendy – vysvětlit lékařům, co jsou pacientské organizace, proč vznikají a co dělají. Přesvědčovat tehdejší politiky o tom, jak moc jsou pacientské organizace přínosné, bylo velmi těžké.

Na jedné konferenci ambulantních lékařů, když začal blok o pacientských organizacích, v sále neseděl nikdo. Druhý den mi ale jedna firma věnovala pět minut svého času, kde jsem všem vysvětlila, o co se jedná a začala podnětná diskuse. To byl první zlom. Když jsem tam poté řekla, že tady lékaři neumí komunikovat s pacienty, přítomní zástupci České lékařské komory se postavili jako jeden muž a prohlásili, že tu nejsou od toho, aby se bavili s pacienty.

Co všechno se za dobu od založení podle vás povedlo?

Povedlo se určitě to, že jsme otevřeli cestu pacientským organizacím do státní správy a taky do veřejného povědomí. S tehdejším ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem (pozn. red. – ministr zdravotnictví ČR v letech 2006–2009) jsme založili Pacientskou radu ministra a současně získali přístup pro pacientské organizace do lékové kategorizační komise. Myslela jsem si, že když se budou projednávat léky na určité diagnózy, pošleme tam zástupce pacientské organizace, který se bude moci také vyjádřit. To ale tehdy nešlo a dekret člena byl na jméno, takže přístup jsem tam měla jenom já. Naštěstí jsem si s sebou mohla brát odborného poradce, což byl zástupce pacientské organizace. Postupně se nám podařilo prolomit odmítavé bariéry a otevírali jsme dveře pacientům víc a víc. Na našich konferencích se setkávali lékaři i pacienti a začali tvořit partnerství a rozvíjet dialog. Problém byl, že Pacientská rada ministra v průběhu času fungovala i nefungovala. Někteří ministři nechtěli slyšet od pacientů nic a někteří třeba měli snahu, ale nemohli nic změnit, pokud to byla úřednická vláda. Pro mě bylo důležité založení Pacientské rady VZP, kde můžou zástupci pacientských organizací přímo jednat s pojišťovnami o problémech týkajících se jejich diagnózy.

Do jaké míry jsou pacientské organizace vlastně nezávislé, pokud to vůbec jde?

Myslíte tím na výrobcích? Kdo by měl finančně podporovat pacientské organizace, když ne firmy? Jsou to klienti jejich průmyslu, propagují jejich léky a pomůcky, protože je chtějí, hlídají, co přichází na trh a účastní se klinických zkoušení, tak proč by jim firmy neměly přispět? Ale neznamená to, aby se organizace zakládaly účelově na propagaci a vysokou úhradu produktu jednoho výrobce. Já jsem nikdy neviděla nic špatného na jejich spolupráci. Byznys není charita, ale momentálně je otázka, jak dlouho je možná udržitelnost úhrad stoupajících cen. Dělat nátlaky přes média na politiky, bez ohledu na důkaz efektivity a možnosti nechat stát vyjednávat o úhradě ještě před registrací, taky není správná cesta. Organizace pak pracuje pro marketing firmy. Pacient, který věří, že má na dosah ruky lék, který mu může zachránit život, je samozřejmě mnohem víc motivovaný než zaměstnanec firmy.

Co říkáte na české zdravotnictví obecně?

České zdravotnictví je na maximálně vysoké úrovni. Ministr zdravotnictví Válek teď navíc plánuje sledování cesty pacienta, což v Americe funguje dlouhodobě. Jedná se o dohled nad pacientem, který bude mít na starost vytrénovaný zdravotnický pracovník. Ten bude pacientovi pomáhat zajistit průběh vyšetření a péče.

Na druhou stranu, v Americe máte zdravotnictví pro bohaté a chudé. Systém tam funguje úplně jinak. Když máte hodně peněz, praktický lékař k vám přijde až domů nebo vás navštěvuje a dohlíží na péči v nemocnici. Podle amerického předsedy senátního výboru Bernieho Sanderse má 80 procent lidí v USA velmi nízké nebo vůbec žádné zdravotní pojištění. Socialismus v Československu zapříčinil, že si lidé zvykli na veškerou péči s nulovou spoluúčastí. Řada lidí neví a ani se nezajímá o to, kolik jejich péče vlastně stojí. Odborní lékaři v Česku si stěžují na to, že stráví spoustu času opakovaným vysvětlováním diagnózy pacientům. S tím jim částečně pomáhají pacientské organizace, kde se pacient může řadu věcí dozvědět a učí se žít se svojí diagnózou. Jsme v situaci, že za posledních 10 až 15 let se objevily nové léky, které jsou velice nákladné a pacienti i lékaři je chtějí. Otázkou je, jak to všechno ufinancovat?

Jak se k pacientským organizacím stavěla ministerstva zdravotnictví v průběhu let?

Někteří ministři byli velice vstřícní a společně s náměstky chodili na „otevřené dveře“ Koalice, které jsme pořádali. Někteří naopak neměli zájem jednat s pacienty ani pacientskými organizacemi, nebo Pacientskou radou, protože by to následně vyžadovalo řešení, které nechtěli.

Kdo ze současných politiků dokáže podle vás naše zdravotnictví efektivně táhnout nahoru?

Resort zdravotnictví neřídí jen ministr. Navíc se střídali tak rychle, že někteří ani neměli čas něco udělat. Někdy mám dojem, že politické strany nezajímají pacienti a zdravotnictví, ale ideologie a ego některých jejich lídrů. Za všechna léta, kdy zdravotnictví sleduji, se událo mnoho změn. Neviděla jsem například důvod, proč se mělo devět let diskutovat a čekat na schválení elektronického receptu. Lékaři dokonce vyhrožovali, že odejdou do důchodu. A najednou to funguje. Stejně tak je zapotřebí, aby české zdravotnictví bylo elektronické a efektivně využívalo nové technologie. Myslím, že je tady hodně schopných potenciálních ministrů, ale budou potřebovat politickou podporu nejen jedné strany nebo klubu.

Když byste měla porovnat českého pacienta s tím americkým, jaký by byl výsledek?

Český pacient si ještě stále neuvědomuje, co všechno dostává, protože nemá možnost srovnání. Americký pacient si uvědomuje, že jeho péče stojí hodně peněz, tedy se snaží o to, aby netrvala moc dlouho a stará se o své zdraví. Když jsem přišla do Čech, zdejší pacienti měli skutečně pocit, že stát je odpovědný za jejich zdraví a nespolupracovali s lékaři. Rozdíl je u pacientů z pacientské organizace, kteří vědí o svých diagnózách a spolupracovat chtějí. Americký pacient si většinou hledá na internetu, kde se jeho diagnóza léčí, jestli mu to jeho pojišťovna hradí a kolik ho to bude stát. Přístup ke zdraví je tedy úplně jiný.

Nemyslíte si, že dnešní mladá generace vnímá větší odpovědnost za své zdraví a je ochotna si připlácet za lepší péči?

Odpovědnost za vlastní zdraví tady stále není tak velká, jak by měla být. Šokovalo mě, když jsem například viděla pacienta, který byl po transplantaci jater a prohlásil, že nemíní přestat pít alkohol.

Já jsem zastánce toho, že pokud má někdo peníze a chce si připlácet za komfort v jednolůžkovém pokoji, lepší stravu a podobně, tak ať je mu to umožněno, pokud to není na úkor veřejných peněz a přinese to úsporu v nemocnicích. Zatím se to v Česku ale moc neděje. Český pacient hledá výhody přes známosti. Jinými slovy je ochoten platit protekci, což je špatně.

Co vám budování pacientské organizace v životě dalo a co naopak vzalo?

Nenapadá mě nic, co by mi budování Koalice pro zdraví vzalo, ale dalo mi to opravdu hodně. Potkala jsem spoustu obdivuhodných lidí. Lidí, kteří vedli pacientské organizace a které obdivuji za to, co všechno dělají, a přitom bojují se svou diagnózou. Mám možnost pracovat také s fantastickými lékaři, a ne jenom lékaři, ale dalšími lidmi z resortu, kteří mi velice pomáhali – a nemuseli – upřímně si jich vážím a jsem jim nesmírně vděčná.

Slíbila jsem, že Koalici pro zdraví povedu dva roky a najednou je z toho dvacet let a stále je tu co dělat. Pacientským organizacím jsme pomohli se zviditelnit a vstupovat do rozhodovacího procesu, a to už nejde vzít zpět.

Zdroj →

Mitochondrie jako mutageny: Životodárné organely mění DNA v našem mozku

insmart.cz

Nejnovější vědecké poznatky poukazují na fakt, že mitochondrie v mozkových buňkách postupně začleňují svou vlastní DNA do našich chromozomů, a vyvolávají tak v mozku mutace, které jej mohou vážně poškodit.

Řada z nás si z hodin biologie jistě pamatuje informaci o tom, že mitochondrie jsou energetickým centrem buňky. Tyto organely jsou jednou z nejdůležitějších součástí většiny eukaryotických buněk, a díky schopnosti využít kyslík k dýchání se staly základem veškerého pokročilého života na Zemi. Dávno předtím, než se této klíčové role ujaly, však mitochondrie vystupovaly jako bakterie, a smyslem jejich existence tak bylo infikovat hostitele a množit se v jeho nic netušícím těle.

Continue Reading →

Češi vytvořili nejlepší počítačovou hru, zahrajete si ji ale až příští rok

insmart.cz

České studio Warhorse Studios způsobilo na letošním veletrhu Gamescom v německém Kolíně nad Rýnem senzaci. Chystaná hra Kingdom Come: Deliverance 2 získala prestižní ocenění za nejlepší PC hru celého veletrhu, čímž porazila mnohem větší a známější konkurenty.

Kingdom Come: Deliverance 2 je pokračováním úspěšného prvního dílu z roku 2018. Hra je zasazena do realisticky zpracovaného prostředí střední Evropy 15. století. Hráči se opět vžijí do role Jindřicha, syna kováře, který se snaží pomstít smrt svých rodičů uprostřed zuřící občanské války. Oproti prvnímu dílu nabídne sequel dvojnásobně velký herní svět zahrnující ikonická místa jako hrad Trosky či hornické město Kutná Hora.

Continue Reading →

META ZRUŠILA CROWDTANGLE. NÁSTROJ, KTORÝ POUŽÍVALI VÝSKUMNÍCI NA ODHAĽOVANIE DEZINFORMAČNÝCH PRÍSPEVKOV, ODSTAVILA HO PRED PREZIDENTSKÝMI VOĽBAMI V USA

📌 CrowdTangle bol kľúčovým nástrojom pre novinárov, výskumníkov a watchdog organizácie na monitorovanie dezinformácií, nenávistných prejavov a iného škodlivého obsahu na platformách Facebook a Instagram.

📌 Nástroj bol vyvinutý v roku 2011. O päť rokov neskôr ho odkúpila spoločnosť Facebook (dnes známa pod názvom Meta).

📌 Vo všeobecnosti nástroj slúžil na prezeranie verejného obsahu na platformách Facebook a Instagram, ku ktorým boli poskytované rôzne typy štatistík. Výskumníci tak vďaka nástroju dokázali odhaľovať aj nefaktický obsah a jeho najvplyvnejších šíriteľov.

📌 Funkcie CrowdTangle v minulosti umožnili napríklad vyhodnotiť online obsah delegitimizujúci výsledok amerických prezidentských volieb v roku 2020 a upozorniť na možnú násilnú eskaláciu ešte pred samotným útokom na Kapitol v januári 2021. Pravidelne slúžil tiež na monitorovanie nepravdivých informácií v kontexte pandémie Covid-19. https://bit.ly/4dRPJzn

📌 Meta plánuje CrowdTangle nahradiť nástrojom Meta Content Library, ku ktorému však majú prístup iba „kvalifikované akademické a neziskové inštitúcie, ktoré produkujú výskum v oblasti vedy a verejného záujmu“. To vylučuje množstvo vedcov, akademikov a novinárov. https://bit.ly/46QwkfM

📌 Okrem exkluzívneho prístupu je nástroj Meta Content Library kritizovaný pre jeho nízku transparentnosť, obmedzenosť funkcií a horší používateľský dizajn. Nástroj tiež zakazuje zdieľanie informácií o pôvode škodlivého obsahu, čo pomáha páchateľom zostať v anonymite. https://bit.ly/4fM8eqx, https://bit.ly/4fT9kRm

📌 Skutočnosť, že sa firma rozhodla zrušiť funkčný, populárny a rozsiahlo používaný nástroj v priebehu kampane pred prezidentskými voľbami v Spojených štátoch amerických vyvoláva množstvo otázok. Obavy v otvorenom liste vyjadrila napríklad nezisková organizácia Human Rights Watch. https://bit.ly/4dPQ3hQ

📌 K tej sa pripojili aj viaceré advokačné skupiny a akademické inštitúcie. Spoločne vyzývajú na ponechanie nástroja CrowdTangle aspoň dovtedy, kým nebude Meta Content Library jeho dostatočnou náhradou. https://bit.ly/4fOLRRq

📌 V prípade, že Meta nevyhovie výzve na ponechanie nástroja CrowdTangle do januára 2025, ako požadujú jeho používatelia, bude vážne ohrozená kontrola pravdivosti informácií.

📌 Meta sa k zrušeniu vyjadrila len okrajovo. Prezident globálnych záležitostí spoločnosti Nick Clegg cez svoj blogový post odkázal, že firma o Meta Content Library zbiera spätnú väzbu, ktorú plánuje vziať do úvahy pri aktualizácii tohto nástroja. https://bit.ly/4fQ8e92

Zdroj: Infosecurity.sk

Velké farmaceutické firmy se zdráhají investovat v Británii

Zdravotnický deník

Britská farmaceutická skupina AstraZeneca varovala, že by mohla přemístit svůj výrobní závod pro produkci vakcín z anglického města Merseyside do americké Filadelfie. Nelíbí se jí totiž, že nová labouristická vláda vzešlá z nedávných parlamentních voleb ve Velké Británii chce zmenšit objem státní pomoci, která byla již dříve danému projektu přislíbena. O váhání farmaceutických firem při investování ve Velké Británii informoval britský list Financial Times.

Podle dobře informovaných zdrojů, na které odkazuje britský list Financial Times, nová britská vláda chce omezit státní podporu zamýšlené výstavbě očkovacího centra, jež má budovat farmaceutická skupina AstraZeneca. O snížení podpory totiž podle listu Financial Times uvažuje britská ministryně financí Rachel Reevesová.

Původní příslib, ještě konzervativní vlády pod vedením Rishiho Sunaka, činil přibližně 90 milionů liber (v přepočtu téměř 2,7 miliardy korun). Reevesová hovoří o snížení na méně než polovinu, konkrétně na 40 milionů liber.

Vedení společnosti AstraZeneca vzápětí dalo britským vládním úředníkům najevo, že zvažuje přesun plánovaného výrobního závodu na vakcíny do amerického města Filadelfie. Spojené státy totiž nabízejí mnohem štědřejší pobídku pro projekty ve farmaceutickém průmyslu, uvedl list Financial Times.

Obě strany věří v dohodu

AstraZeneca prý také zvažovala, že by se výroba vakcín mohla přesunout do Indie, kde tato britská farmaceutická společnost již v minulosti očkovací látky vyráběla. Nakonec je ale pravděpodobnější, že pokud se AstraZeneca s britskou vládou nedohodne, dá přednost právě Spojeným státům.

„Jsme přesvědčeni, že má nadále smysl usilovat o výstavbu ve Velké Británii a vést konstruktivní dialog s britskou vládou. Zatím žádné debaty o přesunu tohoto projektu do Spojených států nebo do Indie neprobíhají,“ uvedla AstraZeneca v prohlášení pro list Financial Times.

Také mluvčí britského ministerstva financí potvrdil, že vláda má zájem se s AstraZenekou dohodnout. „Jsme odhodláni učinit z Velké Británie jedno z nejlepších míst pro vývoj a výrobu inovativních léků a léčivých přípravků. V dialogu s AstraZenekou jsme pozitivně naladěni a připraveni podporu poskytnout,“ uvedl úřad Rachel Reevesové.

Odrazující cenová politika

Podle analytičky listu Financial Times Vanessy Houlderové je ale pravděpodobné, že k podobným střetům mezi farmaceutickými firmami a vládou bude ve Velké Británii docházet častěji, a že toto je jen jakýsi předvoj.

Tím spíše, že zástupci farmaceutického sektoru loni v listopadu podepsali s vládou dohodu o cenové politice týkající se léků na předpis. Také během tohoto vyjednávání ale některé farmaceutické společnosti pohrozily, že přestanou ve Velké Británii investovat. Právě nepříznivá cenová politika je jedním z největších demotivátorů od investic ve farmaceutickém průmyslu na Britských ostrovech.

Britské univerzity to samy nevytrhnou

Ačkoli se může zdát, že výdaje na léky na předpis ze systému veřejného zdravotního pojištění jsou ve Velké Británii problém, pravý opak je pravdou. Spojené království patří k zemím s nejmenším podílem výdajů na léky na předpis na celkových výdajích veřejného zdravotnictví. Ten činí pouhých devět procent, zatímco například v Německu jde na lék na předpis z veřejných peněz více než 15 procent, podobně jako v Japonsku nebo Itálii. Ve Španělsku tento podíl činí přibližně 18 procent, tedy dvojnásobek než ve Velké Británii.

Zmenšující se zájem o investice do farmaceutického sektoru ve Velké Británii ilustruje také pokles zahájených klinických testů. Zatímco v roce 2015 to bylo téměř 700, o šest let později už jen necelé čtyři stovky. Přitom Británie se může pochlubit poměrně velkou silou svých univerzit, co se výzkumu a vývoje inovativních léků týče. Jenže univerzity nejsou natolik silné, aby samy dokázaly nepříznivý trend zvrátit.

Continue Reading →

Dlouhý covid má významné zdravotní a ekonomické dopady. Může jít až o miliardové částky

vtm.zive.cz

Dlouhý covid (anglicky „long covid“), označovaný také jako postakutní následky covidu-19, je stav, kdy lidé po prodělání akutní fáze onemocnění nadále pociťují příznaky, které mohou trvat týdny, měsíce, nebo dokonce i déle. T

Tyto příznaky mohou zahrnovat únavu, dušnost, bolesti hlavy, poruchy paměti, bolesti svalů a kloubů, a další problémy. Celkem bylo k dlouhému covidu přiřazeno více než 200 různých symptomů.

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí dlouhým covidem 10 až 20 % lidí, kteří prodělali toto onemocnění. To má v konečném důsledku citelné dopady na ekonomiky jednotlivých zemí, zahrnující ztrátu produktivity způsobenou dlouhodobou nemocností pracovníků, zvýšené náklady na zdravotní péči a další související výdaje.

Skupina australských vědců pod vedením Valentiny Costantino publikovala 18. srpna ve vědeckém časopise Medical Journal of Australia výsledky výzkumu, v jehož rámci se zabývali vlivem dlouhého covidu na australskou ekonomiku a zdravotní péči.

Co je dlouhý covid?

Continue Reading →

Václav Dvořák: Botanická zahrada je mostem mezi univerzitou a veřejností

vedavyzkum.cz

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci se po roční přestávce na jaře znovu otevřela veřejnosti s novou budovou pro přednášky a výstavy. Jakou roli má univerzitní botanická zahrada v 21. století a jak přispívá ke vzdělávání a výzkumu na univerzitě?

Jaká je historie místní univerzitní zahrady?

Zahrada byla na tomto místě založená již v roce 1901, zhruba do roku 1956 se jednalo o městskou botanickou zahradu. Původně byla založena z občanské iniciativy, místní inteligence toužila obnovit původní botanickou zahradu, která byla u Cyrilometodějské fakulty a v 70. letech 19. století zanikla. Spolek od roku 1898 hledal vhodné pozemky, které jim město následně uvolnilo v tomto prostoru, takže během tří let, co vznikl spolek, vybrali jeho členové peníze na odkup pozemků a založení botanické zahrady.

Nejvíce prosperující období zahrady bylo mezi světovými válkami, kdy měl spolek několik set členů a žil z členských příspěvků, takže si na sebe zahrada dokázala vydělat. Kvůli odsunu Němců po druhé světové válce přišel spolek o zhruba polovinu svých členů a zahrada začala chátrat, město nevědělo, co s ní. Jako taková popelka byla přiřazena Univerzitě Palackého. V padesátých letech, když vznikla katedra botaniky, stala se zahrada její součástí. Od roku 2015 spadáme přímo pod děkanát Přírodovědecké fakulty UP.

Pro veřejnost je zahrada otevřená od roku 2010. Do té doby sloužila především pro studijní účely. Přesto ji dodnes drtivá většina Olomoučanů nezná.

Continue Reading →

TC Praha v srpnu: Výzvy, pozvánky na akce i nový podcast

vedavyzkum.cz

Národní informační centrum pro Evropský výzkum (NICER) Technologického centra Praha připravilo nové číslo měsíčního přehledu novinek z oblasti rámcových programů EU – H2020 a Horizont Evropa. Nechte se pozvat na plánované akce včetně setkání MSCA fellows s nobelisty v roce 2025 v Lindau, nebo si poslechněte nový podcast s rektorkou Univerzity Karlovy Milenou Králíčkovou.

Continue Reading →